Brzy to bude 50 let, co proběhl první terénní průzkum Marsu. Sondy Viking se pokusily detekovat projevy života v půdě planety, ale, jaksi...

Nejmocnější muž planety, Elon Musk, před 12 lety sliboval, že za 10 let budou lidé na Marsu. Nyní blábolí o tom, že za pár let tam bude město plné lidí. Osobně bych mu už jen za to, ale i mnohé jiné přál, aby se tam sám okamžitě ocitl, v setinovém atmosférickém tlaku a vůní chloristanu, ale lepší je nenechat se ovládat vztekem a udělat něco užitečného, třeba si shrnout fakta. Už téměř 50 let nám tu visí výsledky, ke kterým by bylo fajn se vrátit, ale jaksi to nikdy nikdo neudělal a kdo ví kdy se dovíme víc...

V roce 1976 se NASA podařil historický průlom v planetárním průzkumu: dvojice sond Viking 1 a Viking 2 se stala prvními moduly, které úspěšně přistály na povrchu Marsu. Tato mise nejdřív poslala vůbec první detailní fotografie marsovského povrchu (klasické rudé šutroviště), ale méně známé jo, že zahrnovala první cílené pokusy o nalezení známek života mimo naši planetu.

Obě sondy nesly sadu tří klíčových exobiologických experimentů. Každý experiment byl trochu jinak cílený, aby pokryl široké spektrum možných projevů biologické aktivity, protože, a to je nutné podotknout, designeři experimentů absolutně netušili, co čeho jdou, dnes známá fakta o legračním chloristanové chemickém složení povrch marsovské půdy tehdy nebyla k dispozici.

Experiment uvolňování značených plynů (LR - Labeled Release) zkoumal možnost metabolismu mikroorganismů, pokud by byly v marsovské půdě přítomny. Vzorek půdy byl smíchán s roztokem obsahujícím radioaktivně značené živiny. Kdyby přítomné mikroorganismy živiny metabolizovaly, došlo by k uvolnění radioaktivně značených plynů. Výsledky tohoto testu byly překvapivě pozitivní: po přidání živin byla v komoře detekována produkce značeného plynu, což by mělo být vykládáno jako důkaz biologické aktivity. Zároveň byly provedeny i kontrolní testy: vzorky půdy byly zahřáty na vysokou teplotu, čímž měly být všechny případné mikroorganismy sterilizovány. U sterilizovaných vzorků se žádné uvolňování značeného plynu neobjevilo, což přidalo výsledkům na věrohodnosti. Přes to všechno byly výsledky později interpretovány jako nejednoznačné, protože další dva experimenty podporu pro život v marsovské půdě neposkytly. Byla snaha výsledky svést na neznámé chemické reakce marsovské půdy.

Druhý test, pyrolytický uvolňovací experiment (PR - Pyrolytic Release) měl za úkol ověřit, zda mohou případné mikroorganismy na Marsu asimilovat oxid uhličitý z atmosféry a přeměnit jej na organické sloučeniny. Vzorky byly vystaveny simulovanému marsovskému prostředí a světlu, poté zahřáty, aby se uvolnily organické látky, pokud by nějaké vznikly. Analýza výsledků odhalila malou, ale významnou tvorbu organických látek ve vzorku, zatímco kontrolní sterilizovaný vzorek tento jev nevykazoval. To opět naznačilo, že by mohlo jít o biologickou aktivitu, protože sterilizovaná půda žádné organické sloučeniny nevytvářela. Nicméně, i zde byla snaha vysvětlit výsledky neznámou chemickou reakcí. Silné oxidanty, jako jsou peroxidy nebo již zmíněné chloristany, mohly reagovat s CO₂ a vytvářet látky, které by mohly být nesprávně interpretovány jako organické sloučeniny.

Třetí experiment výměny plynů (GEx - Gas Exchange) měl za cíl zjistit, zda půda obsahuje mikroorganismy, které by reagovaly na přidaný roztok živin změnou v plynech (kysíku, dusíku, oxidu uhličitého), které emitují. Kdyby mikrobiální život metabolizoval živiny, došlo by k detekovatelné změně ve složení plynů. Zde však nebyly nalezeny žádné důkazy života. První měření ukázala nárůst kyslíku, nicméně další sledování prokázalo, že uvolňování kyslíku neodpovídá typickým biologickým reakcím a že produkce plynu byla konzistentní bez ohledu na to, zda šlo o sterilizovaný nebo nestarilizovaný vzorek. To znamenalo, že produkce plynu byla vyvolána spíše chemickou než biologickou reakcí. Krom toho zde nebyl rozdíl mezi nesterilizovanými a sterilizovanými kontrolními vzorky.

Závěry těchto experimentů byly pro vědce značně nejednoznačné. I když testy LR a PR vykázaly pozitivní signál, nebyl přijat jako jednoznačný, a GEx vyšel vyloženě negativně. Celkové výsledky byly nakonec interpretovány tak, že pravděpodobně neexistuje žádný život na povrchu Marsu, a výsledky nebyly příliš medializované.

Po nejednoznačných výsledcích mise Viking se zájem vědecké komunity o exobiologický průzkum Marsu podivným způsobem vytratil, a doško ke změně zaměření dalších misí. Program průzkumu Marsu se na dlouhých 21 let zastavil a další mise, které NASA na Mars vyslala, se již zaměřovaly na geologické a paleontologické aspekty planety. Od roku 1997, kdy se na Mars vrátil Soujourner, žádný z roverů neobsahoval jakékoli exobiologické měření.

Kuriózní.