Kdyby tento přemoudřelý mileniální blogísek vyhlašoval osobnost roku, zvolil by jí Eda Zitrona.

V únoru 2024 jsem poprvé slyšel v podastu hlas Eda Zitrona. Bylo to v Chapo Trap House, což, kdybych to měl nějak přiblížit, je takové zábavné a relativně distingované pičování do americké i světové politiky zleva. Tento podcast mi přináší příjemné pocity, protože v něm narozdíl od běžných komentářů z domácí produkce zpravidla slyším velmi osvěžující ranty a názory, za které by u nás jeden byl cancelnut, ačkoli tu zcela jistě není žádná “cancel culture”, rozhodně ne pro ty lidi, co se nemaj čeho obávat.

Eda Citrón, nejsem si jistý, o čem tam tehdy mluvil, nejspíš o “rot economy”, což považuju za takové jeho základní téma. Naprosto splňuje to co jsem psal – osvěžující názory, které, ačkoli jsem je nikdy předtím asi neslyšel, mi strašně zabrnkaly na strunu, jejíž vibrace jsem do té doby jen tušil.

Koncept rot economy popisuje podle základní definice v zásadě jakýkoli produkt tzv. “s kurvítkem”, ale Eda Citrón jej poněkud rozšiřuje na problém, který postihuje veškeré komerční produkty, i zdánlivě bezplatné produkty s alternativním způsobem monetizace. Všechny ty pojebané reklamy, přes které nejste schopní najít vhodný odkaz, všechno to pojebávání dobře funkčních webových služeb, na jejichž funkčnost jste si zvykli, a třeba je i nějakým způsobem potřebujete pro svojí práci.

Do toho všeho nyní společnosti jako Microsoft, Meta, Google nebo Apple cpou služby umělé inteligence, které jsou zcela na piču. Eda Citrón si obzvlášť libuje v kydání hnoje na Google, který během posledních pár let zcela neskutečně zkurvil běžné vyhledávání, a místo rychlého vyflusnutí výsledků vám nyní nabízí reklamu, reklamu, reklamu, několik AI odpovědí na vyše doplňující hypotetické otázky, výsledky vyhledávání v eshopech, a potom teprve, možná, ale velmi pochybně, i výsledky Googlu na váš dotaz.

Co mě na Edovi Citrónovi ale nejvíc děsí, a je to fasciovaný děs, jsou jeho predikce ohledně umělé inteligence. Umělé inteligence, jíž jsem si já a mnoho dalších lidí zvykl používat, a kterou považuju za zcela zásadní pro svojí práci. Ten člověk predikuje velký pád OpenAI, Antrhropic a dalších, protože jejich zoufalá snaha monetizovat tento produkt pomocí postupů rot economy dlouhodobě selhává. Firmy děsivým způsobem prodělávají, a drží prý dojem funkčního business modelu díky falešnému vyvolávání zdání, že příjdou s ještě lepším produktem, či produktem, který bude skutečně někdo chtít platit.

Já si nyní platím za Claude měsíčně 18 dolarů bez daně. Pokud bych měl platit údajně zcela adekvátní cenu odpovídající provozu datacenter, bylo by toto předplatné údajně 10× vyšší. Tím se dostáváme na cenu, která, bych řekl, úplně neodpovídá mým udržitelným představám. Ano, nejsem moc bohatý a jsem z celkem chudé země, takže třeba to tak všichni zákazníci ve vyspělé země nebudou vidět, ale pokud to takhle skutečně je, tak je možné, že současné využívání AI, které ve správných rukou dovede neskutečně užitečné věci, je jenom takový krátkodobý pohled do světa, kde na to energeticky máme.

Tak díky Edo.