Rubrika zjišťujeme odpovědi na otázky, které vás nikdy netrápily, protože vás nikdy nenapadly. Praktické rady a užitečná doporučení.

Začněme zaručenou citací: “The problem with pissing on my grave is that you eventually run out of piss.” Autorkou této (jen z části doslovné) citace je baronka Margaret Thatcher. Nutno podotknout, že to není příliš přesné, problém s vyčůráním se na skutečný hrob Margaret Thatcher je, že se nachází v Královské nemocnici v Chelsea. Můžete se k němu poměrně snadno dostat městskou hromadnou dopravou a uvidíte jej přes kovový plot. Náhrobní kámen se nachází na zemi, tedy shodou okolností, pokud byste nad ním stáli nebo dřepěly, je to poměrně značně praktické. Nejprve poskytnu jednoduchý návod, jak se k hrobu dostat.

Jeďte metrem. Londýnské metro je jedna z nejlepších atrakcí, které jsem viděl, když jsem byl v Londýně. Pokud jste pošuci jako já nebo moje žena, můžete v strávit týden v Londýně a zabavit se prostě tím, že budete furt jezdit metrem. Týden je na to málo, popravdě. Nicméně, vraťme se k tématu: potřebujete se dostat na zastávku Sloane Square, kam jezdí linky Circle (žlutá – shodou okolností barva moči, náhoda?!) a District (zelená). Nemocnice je odtud pěšky raz dva. Ještě blíž se dostanete autobusem č. 170, když vystoupíte na zastávce Royal Hospital Chelsea/Lower Sloane Street. Zastávka je v jednom směru vyloženě hned přes plot naproti hrobu. Jedná se v rámci Londýna o průměrně rušné místo... I když je plot poměrně nízký, má na vrchu ostré hroty. Nedoporučuji přelézat. Navíc, je to hned vedle zastávky. Pokud by někdo stál nad náhrobním kamenem, je vidět jednak z budovy nemocnice, ale také z ulice.

Dovnitř se dá dostat i legálně. Jedním způsobem je jít na prohlídku s průvodcem. Prohlídka trvá 90 minut a v lepším případě se na ní dostanete dvakrát denně ve stanovených časech (10:30 a 14:00). Na pomočení hrobu toto nezní příliš prakticky, nevíte v jaké fázi prohlídky se vůbec dostanete poblíž, a jestli tedy nebudete nesnesitelně zadržovat moč (přece to totiž neponecháte náhodě) po dobu 1,5 hodiny!

Druhou cestou je podle informací na webu hřbitova, zažádat o vstup někoho, kdo se honosí pozicí titulovanou jako “Royal Hospital Constable at London Gate” – težko říct kdo to přesně je, ale v zásadě bych to odhadl na nějakého fancy sekuriťáka. Zdá se tedy, že pokud se budete tvářit jako někdo, kdo chce vzdát hold velké Maggie, není úplně nereálné se k ní dostat. Patrně však budete muset ukázat doklady. Takže pokud chcete být slavným pachatelem...

Ukazuje se tedy, že důvodem, proč dosud nikdo nepočůral hrob Margaret Thatcher je tato souhra ne nepřekonatelných, ale dost odrazujících faktorů. Obětí se tak staly jiné objekty. Častým cílem vandalizmu je bronzová socha v Granthamu – byla na ní házena vejce, polita červenou barvou, posprejována nápisem BURN IN HELL. Mramorová socha v Guildhall Art Gallery byla dekapitována ještě v roce 2002 za života Maggie.

Co se týče hrobu, je to na budoucích generacích.